Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události

Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události

Sedmý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.

Současná fyzika stojí na dvou základních teoriích, z nichž každá velmi dobře popisuje svoji oblast. Na obecné teorii relativity, která výborně předpovídá chování těles dostatečně hmotných na to, aby zakřivily časoprostor kolem sebe, tedy např. pohyby planet kolem Slunce, hvězd kolem naší supermasivní černé díry i rozpínání vesmíru. Na druhé straně stojí kvantová mechanika, která zase se skvělou přesností předpovídá chování elementárních částic a o jejíž výsledky se průmysl opírá už desítky let.

Kde náš fyzikální popis vesmíru ale selhává jsou oblasti, kde se tyto dvě oblasti překrývají, tedy velmi hmotné a velmi malé objekty – černé díry. Obecná teorie relativity ve středu černé díry předpovídá nekonečně hustý a nekonečně malý objekt, tzv. singularitu. Nekonečna jsou ale ve fyzice znamením toho, že jsme někde udělali chybu nebo použili nevhodné zjednodušení.

V sedmém díle Rozhovorů o vesmíru probereme, jak se současná fyzika snaží s tímto problémem vypořádat, jaké jsou nejnadějnější teorie vysvětlující chování částic i gravitace a jak blízko jsme k nalezení sjednocující teorie.

Před hlavním tématem vzpomeneme na třetího člena posádky Apollo 11 Michaela Collinse, který zemřel na konci dubna a probereme novinky v průzkumu Měsíce, Marsu a Titanu.

Sedmý díl rozhovorů o vesmíru najdete na: https://youtu.be/uoB_RA3tUYQ




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Perseverance, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Helikoptéra Ingenuity, Blue Origin, SpaceX, Apollo 11, Michael collins, M-teorie, Teorie supergravitace, Teorie superstrun, Teorie strun, Černá díra, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »